Strategie v pokeru

Říká se, že poker je lehké se naučit, ale těžké ho zvládnout. Na této stránce najdete několik doporučení, která vám pomohou v pokeru vyhrávat. Najdete zde všeobecná doporučení a pokerové tipy pro nováčky i některé pokročilé koncepty, nad kterými byste se měli zamyslet, jakmile si osvojíte základy.

Poker se dá brát velice seriózně, nebo ho můžete hrát jen pro zábavu (nebo i obojí). Tak či tak, abyste mohli dlouhodobě vyhrávat, bude to chtít čas i úsilí. Jinými slovy to znamená práci. Na hře pro zábavu není nic špatného, přesto není důvod, abyste museli prohrávat, i když hrajete pro zábavu. Nicméně nejdůležitější zůstává, abyste se předtím, než začnete hrát, rozhodli, jaký typ pokerového hráče budete.

Není třeba zmiňovat, že poker má mnoho unikátních výrazů. Abyste se v nich u stolů neztratili, je důležité naučit se několik základních frází.

Pro začátek doporučujeme podívat se do našeho pokerového slovníku , kde najdete řadu pokerových termínů a definic. V pokeru se používá hodně žargonu, ale po několika hrách si rychle zvyknete na jazyk a kontext, ve kterém se fráze používají.

I ti nejlepší hráči pokeru mají ztrátová období. Nemůžete očekávat, že budete vyhrávat pokaždé. Vaším cílem by mělo být především umět pokaždé zahrát co nejlépe. Pokud to dodržíte, karty i vítězství přijdou samy, jak se budete zlepšovat.

Mnoho hráčů se mýlí ve svých pokerových schopnostech, které hodnotí podle výsledků z každé hry. Znovu opakujeme, že vaším cílem by mělo být především umět pokaždé zahrát co nejlépe. Čím více se tím budete řídit, tím lepších výsledků dosáhnete.

Poker je hra založená na matematice a na neúplných informacích. Může to znít složitě, ale není to tak. Na základní úrovni začíná poker výběrem toho, se kterými startovními kombinacemi (handami) budete hrát, a se kterými ne. Čím častěji budete hrát s lepšími kombinacemi než vaši protihráči, tím častěji nad nimi vyhrajete.

Základ spočívá ve výběru startovních kombinací, ale to je jen jedním dílkem skládačky pokerové strategie. Až zvládnete výběr startovních kombinací a pochopíte, jak se mění v souvislosti s vaší pozicí u stolu, bude vaším dalším úkolem naučit se správně odehrát i zbytek handy. Právě tady se poznají profesionálové od amatérů. Rozdíl spočívá v tom, že profesionálové často hrají lépe než jejich soupeři po zbytek handy, tedy po tom, co jsou učiněna úvodní rozhodnutí.

Je tomu tak obzvlášť v souvislosti s rozhodnutími ke konci každé handy. Dovednosti potřebné v tuto chvíli spočívají ve vypočítání pravděpodobnosti výhry potu, rozpoznání kombinace protihráče podle výše sázek, blafování a využití pozice hráče u stolu. Léta nezbytná ke zvládnutí prostřední části a konce hry stojí za tu námahu, jelikož i malá zlepšení schopností hráče mohou mít velký vliv na jeho celoživotní výhry.

Další základní schopností, jež by měla být součástí strategie vyhrávajícího hráče, je umět se vyhnout divoké, nedbalé a nestandardní hře (tilt). Protihráči umí využít vaše emoce proti vám, ale pouze v případě, že jim to umožníte. Emotivní hra mívá za následek špatná rozhodnutí a ztrátu peněz. Každému se někdy stane, že se rozhněvá a reaguje pod vlivem emocí. Často pomůže pouze to, když si od hraní na chvíli odpočinete. A to je v pořádku. Během deseti minut vám poker nikam neuteče. Ve skutečnosti tady bude i zítra.

Jednou z věcí, která z pokeru dělá tak fascinující hru, je bezpočet variant různých přístupů, stylů a způsobů hry. U většiny stylů můžeme rozpoznat kombinaci následujících prvků:

• „Tight“ (Pevný): Tento styl vychází z opatrnosti, hrajete relativně malý počet hand a příliš neriskujete.
• „Loose“ (Volný): Je opakem předchozího stylu, hrajete mnoho hand a jste více připraveni riskovat.
• „Aggressive“ (Agresivní): Přístup, který zahrnuje mnoho sázek, otevírání potů a vyšší sázky s cílem dostat soupeře pod tlak.
• „Passive“ (Pasivní): Je opakem předchozího stylu. Dorovnáváte častěji, než sázíte a necháte soupeře, aby určoval průběh akce.

Zamyslete se nad svým přístupem při hraní pokeru. Popisuje některý ze stylů ten váš?

Pokud je vaše odpověď „všechny a žádný“, už jste na něco přišli. Schopnost „měnit rychlost“ a měnit svůj styl u pokerového stolu je nesmírně užitečná, protože když příliš strnule hrajete jeden styl, lze vaše kroky snadno předvídat. Ovšem začátečníkům doporučujeme soustředit se na kombinaci „tight-aggressive“ (pevný-agresivní).

Přijetím tohoto stylu si zvyknete na agresivní sázky, což je klíčové pro dlouhodobý úspěch, zatímco hraní zejména dobrých kombinací před flopem vám pomůže zlepšit disciplinovanost a zabrání tomu, abyste se dostávali do příliš složitých situací se slabými kartami. Až získáte zkušenosti a zlepšíte svoji hru, dokážete svůj styl uvolnit a obměňovat, ale vždy byste měli zůstat agresivní.

Dealer neboli „button“ je obvykle posledním jednajícím hráčem v kole sázek, a možnost jednat jako poslední je taktická výhoda, protože již budete vědět, jak zahráli vaši soupeři. Pozice dealera se mění po každé handě, takže hráči se v této výhodě střídají a při hře je zachována spravedlnost.

Abyste využili této taktické výhody, obvykle je moudré hrát více hand, když jste na „pozdní“ pozici (tzn. když většina hráčů již hrála), než když jste na „brzké“ pozici. V pozdních pozicích obvykle dobří hráči rozšíří svůj počet startovních kombinací, protože poziční výhoda jim dovoluje větší pružnost a více možností rozhodování v průběhu hry.

Pokud hrajete s hráči, kteří musí hrát před vámi, říká se, že na ně „máte pozici“, zatímco oni jsou „mimo pozici“. To může být významná výhoda.

Dobrý výběr hand je vždycky důležitý, stejně jako je důležité pochopit, že čím více soupeřů máte, tím větší je pravděpodobnost, že některý z nich bude mít silné karty. Ovšem někdy se vyskytnou situace, kdy dobře načasovaný bluf může vyhrát pot, který byste jinak ztratili.

Když hráč v pokeru hraje bluf, čeho se pokouší dosáhnout? Chce donutit soupeře, aby složil lepší karty. Je to tak prosté. Ve většině pokerových her bude většina vašich startovních kombinací odpad, který chcete zahodit před flopem, anebo slabší handy, do kterých nechcete investovat příliš mnoho žetonů. V těchto situacích je blufování velmi důležité, protože vám nabízí druhou šanci vyhrát.

Úspěšný bluf přesvědčí vašeho soupeře, že máte lepší karty než on, proto je důležité zvážit, jak na něj vaše hra působí. Pokud byste opravdu drželi karty, o nichž se ho snažíte přesvědčit, zahráli byste handu tak, jak jste to udělali? Je ten „příběh“, který svým jednáním vypravujete u stolu, opravdu jednoznačný a logický?

Při blufování je potřeba si celou handu promyslet, aby váš příběh dával smysl. Pokud se prostě jen rozhodnete vsadit v zoufalé naději, že pot ještě vyhrajete, pak je tady vysoká šance, že to chytrý soupeř prohlédne.

Odds je způsob, jak vyjádřit pravděpodobnost toho, že se něco stane. Pokud si například hodíte mincí, pak je stejně pravděpodobné, že padne „panna“, nebo „orel“ – tuto pravděpodobnost můžeme vyjádřit jako jedna ku jedné (1:1) – pokaždé, když padne „panna“, je stejně možné, že padne „orel“. Teď si představte pravděpodobnost toho, že vám padne šestka na šestistranné kostce: na každou situaci, kdy vám padne šestka, je tady pět situací, kdy vám padne jiné číslo, takže pravděpodobnost šestky můžeme vyjádřit jako 5/1.

Teď se pojďme podívat na běžnou situaci při hraní pokeru: máte čtyři kříže a čekáte na tu poslední křížovou kartu na riveru, se kterou budete mít flush a vyhrajete pot. V balíčku 52 karet je 13 křížových karet, přičemž dvě z nich máte v ruce a další dvě leží na stole. Zbývá jich tedy devět. Když odečtete své dvě karty a čtyři karty na stole, na riveru může přijít jedna ze 46 karet, z nichž devět vám vyhraje pot – těmto devíti kartám se říká „outy“.

Takže vaše pravděpodobnost – odds – na sestavení flushe je 37/9 (37 karet ze 46 vám nesestaví flush, a devět sestaví). Tento poměr je 37:9, a proto je vaše šance na flush přibližně 4:1.

Využijeme příkladu výše a rozebereme spolu tzv. „pot odds“ – poměr žetonů, které můžete vyhrát, v porovnání s žetony, které musíte vložit do potu.

Řekněme, že stojíte proti jednomu soupeři a čekáte na poslední křížovou kartu na riveru. V potu je už 10 a váš soupeř vsadil svých posledních 10. Můžete dorovnat a čekat na kříže, nebo složit. Jaká je správná hra? Spočítat to správně je jednodušší, než byste si mysleli.

V této situaci máte zaplatit 10 a možná vyhrajete 20 – takže pot odds je přesně 2 ku 1. Ale jak víte, šance na to, že trefíte flush, je spíše 4 ku 1. Riskovat 4/1 pro výplatu pouze 2/1 je špatná hra a karty byste měli složit.

Co kdyby ale v potu již bylo 90 a váš soupeř tam vložil svých posledních 10? V takovém případě máte zaplatit 10 a možná vyhrajete 100, což je přesně 10 ku 1. Když se vám nabízí výplata 10/1 při riziku 4/1, tak je to dobrý obchod a vy byste měli dorovnat.